Jdi na obsah Jdi na menu
 


Setkání spolužáků rok 2009

4. 10. 2009

 

Setkání spolužáků.

Obrazek

 

Před dvěma lety jsem byla na setkání spolužáků po 50 letech ze základní školy.Tam jsme si slíbili,že se sejdeme opět za dva roky.Velmi mě potěšilo,když došla pozvánka na setkání po 52 letech .Hned jsem si u manžela zajistila odvoz.Sice by nebyl problém jet na setkání sama,ale protože moje autíčko není nejmladší a sama bych se bála v noci absolvovat zpáteční 65 km dlouhou cestu ,protože člověk nikdy neví na koho narazíte a co se může stát.

Přivítání na srazu bylo velmi příjemné.Každá žena dostala od pořadatele srazu kytičku a hezké přivítání.Když jsme se sešli všichni,kteří přislíbili účast,tak jsme ostatní informovali co se v našem životě změnilo od té doby co jsme se neviděli.Já jsem byla velmi překvapena,když jsem se od místních dozvěděla,že zemřeli dva z našich spolužáků,kteří na minulém srazu byli.

Všichni jsme za ně drželi minutu ticha a potom na ně zavzpomínali.Je to smutné,ale život jde dál.Zábava se brzo rozproudila a pořád jsme si měli co povídat.Také jsem tam ukořistila fotku,kterou měla moje kamarádka ve svém albu ,a kterou jsem já vůbec neměla.Ona totiž měla dvě.Vzpomínek tam bylo moc.O školních láskách, o životě v důchodu,o vnoučatech a vůbec o tom,jak se nám žije.Hodně mých bývalých spolužáků ještě pracuje a sice proto,aby si nepřipadali tak zbyteční. Já jsem měla svoje zaměstnání velmi ráda,ale do práce bych již nešla.Já si totiž život v důchodu velmi užívám.Jestli mně ještě chvíli vydrží zdravíčko,tak budu jedna z těch velmi šťastných lidí.Moje děti se svými rodinami jsou spokojené a tím pádem jsem spokojená i já.

Jestli se to povede,tak se budu těšit na setkání v roce 2011.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář