Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohled na stáří

Vrásky, šediny a krásné vzpomínky mi sluší

Když se podívám do zrcadla mohla bych upadat skoro do zoufalství. Vrásky na obličeji, jizvy na těle , břicho které každým rokem povyroste. Přesto není důvod před zrcadlem slzet, protože mám fantastické kamarády, tichý a klidný život, dobré vzpomínky z minulosti. Nikdy bych neměnila své šedivé vlasy ani nic jiného za ploché břicho. Nebudu se trápit tím, že jsem někdy jedla příliš mnoho dobrot, nebo že jsem si občas koupila něco co pravděpodobně nikdy nepoužiji.

Dovolím si čas od času chovat se tak, jak se mi líbí, tvářit se na svět tak, jak ho cítím. Mnoho mých přátel a známých zemřelo dřív, než mohlo poznat svobodu, kterou věk přináší.

Co znamená stáří ? Hodně mohu, ale málo musím.

Někdy doma zpívám staré písničky z mládí. Mohu se jít projít, kam se mi zlíbí. Prožívám vlastně období ,kdy ještě hodně mohu, ale málo musím.

Štěstí je být starým člověkem.

Štěstím ve stáří je harmonie se sebou samým. Štěstím ve stáří je netrpět bolestí. Štěstím ve stáří je nesbírat věci, ale zážitky. Stáří patří k životu tak, jako k lesu patří i staré stromy. Mladé i staré stromy rostou pohromadě, nepřekážejí si, ale doplňují se.

Život přináší i bolestné chvíle ,různé smutky a bouře. Bolest je něco co patří k životu a bránit se jí je dětinské. Bolest je prožitek a v něm je obsažen lidský úděl. Ve stáří se nám ale takové chvíle jeví daleko méně významné, protože vždy nakonec najdeme sílu se s nimi vyrovnat.

Naším úkolem je žít ve stáří tak hezky a spokojeně, aby to bylo příkladem pro mladé lidi. Neskuhrat stále, ale intenzivně prožívat to, co nám život ještě poskytuje. Setkání s moudrým starým člověkem je obohacující. Musí ale být moudrý, nesmí to být tlachal. 

Život je jako galerie.

Život starého člověka se dá přirovnat ke galerii v níž člověk prohlíží vše, co prožil. Byl-li život dobrý jsou i obrazy uchované v jeho paměti hezké. Žil-li mizerně, bez hlubšího zájmu o cokoliv, pak ani ta "galerie života" není hezká.

Na stáří je nejkrásnější ta svoboda. Teprve teď mohu říci ano nebo ne. Nikdo mě už nehoní, pracovat mohu, ale také nemusím. Proto se nelitujme, že jsme staří. Je to výsada. Ti méně šťastní už tu nejsou. Pohoda, láska a hezké vztahy- to je odměna za dobrý život.

Tělo je hranicí možností.

Zatímco pro mladého člověka je měřítkem jeho možností vlastní tělo, pro staré lidi je tělo hranicí možností. Co mám tedy dělat dál ? Je to snadné ! Spoléhat na to co ještě v mém těle funguje dobře!

Každé ráno si mohu vybrat pamatovat si problémy a hořké chvilky z minulosti anebo cítit vděčnost za každý krásný okamžik, který je mi dán ještě dnes! Nebudu tady žít navždy- to je dostatečný důvod pro to, abych neztrácela čas pláčem a nářkem.

Není také vhodné zabývat se příliš nemocemi. Někteří staří lidé jsou za své nemoci dokonce rádi. Nemoc je jakousi omluvou za jejich špatnou náladu, vymáhají si tím lítost a city okolí.

Čas je spíše pádící jezdec.

Jak málo je těch okamžiků, kdy se vzájemně s druhými potřebujeme, kdy jsme si blízcí, kdy se můžeme rukou dotknout a pohladit. Kolik takových chvil mi ještě zbývá, kolik z nich jsem už propásla a nevyužila k tomu, abych druhého úsměvem potěšila a sama byla potěšena? Čas ve stáří už není "tichý a neměnný oceán" ale spíše "pádící jezdec".

Ve stáří nemůže být člověk repetent, žák opakující ročník ! Už má karty v rukou, musí tedy hrát s tím co má : dobře, účelně ,elegantně a hlavně už nepromarnit žádnou příležitost ještě něco hezkého prožít a udělat.

A ještě pár slov o důchodu .

Důchod přece není žádný milodar, který nám dávají mladší generace, ale část daní, které jsme celý život platili. Je to část naší mzdy, kterou jsme si nevybrali, ale ponechali ji státu. Společnost naše peníze používala, investovala, měla z nich úrok. Nyní ve stáří, nám je jako důchod vrací.

Kdyby předchozí generace, předchozí politici s těmito penězi dobře zacházeli a dobře je investovali, měli by jich dnes dost. Pro sebe i pro nás staré. Není přece naše vina, že to neudělali. Šperk, hodnotný obraz, váza zůstanou krásné, i když jsou staré.

Bez stáří by náš život nebyl celý a bez smrti by nebyl ukončen.