Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bobešův výlet za láskou

3. 1. 2009

 

 

 

Bobešův výlet…

 

 

 

Tak jsem zase po delší době měla bezesnou noc.Již několik dní to s Bobešem nebylo k vydržení. Protože je to jak já říkám pes domácí,tak spí ve svém pelíšku v chodbě a ne jako okolní psi venku.Každé ráno, když vstáváme kolem sedmé hodiny ranní, tak ho jdeme hned pustit ven.Probíhá to tak,že  se postaví mezi dveře vystrčí čumák a když je venku zima,tak se ihned otočí a ven nejde.Když se nasnídáme a poté jdeme nakoupit je na něm vidět,že jde moc rád. V posledních dnech ale změnil své postoje.Budí nás ráno kolem čtvrté hodiny škrábáním na dveře a hned lítne ven. Usoudili jsme,že se asi někde hárá fenka a on to cítí.Tak jsme si řekli,že na něho musíme dávat pozor,protože je to starý útěkář.

 

Uhlídat ale našeho Bobeše je horší než uhlídat pytel blech.

 

Všichni tři já,manžel a Bobeš jsme přišli z nákupu,ale protože napadl sníh,tak manžel se jej začal uklízet.Viděla jsem, že Bobeš okolo něho poskakuje ,tak  jsem šla domů postavit na ranní kávičku.Za chvilku jsem se šla podívat,zda to má manžel již uklizené a ptám se ho kde má Bobeše.On se otočí a povídá že si myslel,že šel se mnou domů.

 

Hned jsem začala pískat, volat ,zašla jsem i k lesu,ale Bobeš nikde.Bylo půl desáté dopoledne.

 

Večer, když jsme si šli lehnout,tak jsme z toho byli dost otrávení.Já jsem již dělala katastrofické scénáře a pěkně jsem mu nadávala.Je to potvora nevděčná,čím víc se s ním mažeme,tím je to horší a jiné a jiné.

 

Celou noc asi tak ve dvouhodinových intervalech jsem chodila k oknu jestli náhodou není u dveří.Nebyl. Ráno jsme seděli u snídaně jako dvě těla bez duše.Jeden druhého jsme utěšovali,ale nebylo to nic platné.Manžel vyrazil do ulic jestli ho náhodou někde neuvidí. Vrátil se asi za hodinu,ale bez Bobeše. Už byl pryč 24 hodin. Pomalu jsme začínali ztrácet naději.

 

Když jsme se chystali k obědu,tak se manžel opět zašel podívat před dveře a najednou slyším jak volá,abych se šla podívat.

 

Ke dveřím se pomalu plížil Bobeš.Když nás uviděl,tak se ihned svalil na záda,mrskal ocasem a tvářil se velmi provinile.Byl celý mokrý,uválený a děsně smrděl. Bylo půl dvanácté druhý den.

 

Ihned jsem s ním šla do prádelny.Vykoupala ho, odstranila nepřeberné množství malých přilepených kuliček na srsti a poslala ho do pelíšku lehnout.

 

Chrápal a spal jako dřevo až do večera,kdy spořádal vše co jsem mu tam připravila k jídlu.

 

 

Byli jsme moc rádi,že se nám vrátil.

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář